Mgr. Aya Wehle · Citlivka
Tématu vysoké citlivosti se věnuju od roku 2016. Publikuju, přednáším a vedu terapie v lese, workshopy a kurzy, které vychází ze zážitkově-pedagogického učení a psychoterapie.

Kdo jsem
Třicet let jsem netušila, že existuje takový povahový rys, že se dá zdědit a že když s ním dobře naložíme, je to opravdové požehnání.
Mou vášní je vítr, horské podmínky, bublání potoka, putování a objevování. Příroda je pro mě zdrojem energie, poznáním a vlastně je mou součástí. Putování je pak můj nejmilejší prostředek, jak se v životě zorientovat, získat nadhled, dobře se rozhodnout, zpracovat emoce nebo zkrátka prožít zásadní období.
Miluju svou rodinu a taky sama sebe. To poslední jsem ale necítila vždycky. Musela jsem se to cíleně učit a pak taky přijmout fakt, že to učení jen tak neskončí.

Můj příběh
Třicet let jsem žila s nálepkou podivného a naivního introverta, co je často úplně mimo. Jako dítě jsem přemýšlela, kde na světě je moje místo a zda vůbec existuje. Ve své původní rodině jsem poznala, jak vypadá psychické i fyzické násilí – emoční vydírání, nátlak, gaslighting, fyzické tresty. Kromě zkoumání psychopatologie mě ta zkušenost přivedla k tématu traumatu, jak se může projevovat a jak jej co nejjemněji léčit. Putování byla jedna z variant.
Ve škole jsem na vlastní kůži vyzkoušela šikanu a sociální vyloučení. Každý večer jsem ale tajně rozmlouvala s Bohem o tom, že mojí úlohou je to všechno přežít a něco tady lidem přinést.
Do partnerských vztahů jsem vstupovala jako holka, co nemá nikoho za zády, nezná vlastní hranice a je ochotna se podřídit téměř ve všem, jen aby už našla klid. Jako vysoce citlivá bytost jsem se často do svých partnerů vcítila tak, že jsem zapomínala vnímat vlastní potřeby, a po čase jsem zjistila, že už ani nevím, kdo vlastně jsem.
V pětadvaceti jsem opustila svůj čerstvě dodělaný domov a skončila jsem opět na začátku, jen s batohem, bez práce, bez peněz, bez rodiny a s nálepkou „problém“. Nedokázala jsem se vymáčknout, že mě žene něco, co je mnohem silnější, a už nedokážu uplatnit své schopnosti při práci, ve které nevidím smysl. V mém případě v roli auditora.
Kdo od šestnácti lítá na padáku a dokáže průvodcovat destinace, kde předtím nikdy nebyl, ale cítí, že je zná? Kdo má ten dar zažívat euforii po každém výstupu na vrchol, kdo cítí, jak voní vítr, a některé věci „prostě ví“ bez racionálního vysvětlení? Nedokázala jsem si tenkrát odpovědět jinak než tím, že odpověď je v procesu.
A když jsem pak jedno lednové ráno lezla ze spacáku v zasněženém autě, které mi bylo dočasným domovem, cítila jsem ohromnou úlevu. Odhrnula jsem sníh z okýnka, viděla jsem svůj oblíbený beskydský vrcholek a věděla jsem, že tohle bylo dno a já se můžu odrazit.
Hory a putování
Vystudovala jsem rekreologii, která mi za pět let studia změnila život. Ta škola je totiž jedna velká sebezkušenost – týdenní zážitkové kurzy, dlouhá putování, poznávání, integrace a k tomu teorie, jak funguje lidské tělo při zátěži, biomedicínský základ a tuna psychologie.
Prošla jsem natěžko kus Himálaje, slovenská pohoří, Alpy, vylezla spoustu nádherných alpských vrcholů a otestovala si v horách své fyzické limity, abych je spolu s těmi psychickými prozkoumala ve tříleté psychoterapeutické sebezkušenosti. Po přestěhování do Prahy jsem čtyři roky tvořila a průvodcovala kurzy v přírodě, až jsem uznala, že patřím jako průvodce do přírody a k putování.

Citlivost
Když jsem narazila na knížky a nové studie o vysoké citlivosti (HSP), bylo mi jasné, že jsem našla sebe i cestu, jak se za svou „podivnost“ postavit. Lidí s takto výjimečně citlivou nervovou soustavou je dokonce okolo 20 %.
Když jsem v roce 2016 napsala svůj první článek na blog, ozvala se mi spousta lidí, že jim mluvím z duše. To byl ten nejsilnější impulz k tomu, abych vylezla na pódium. Mluvím o hypersenzitivních lidech úplně všude, pravidelně publikuju v médiích a občas lidi okolo sebe mírně šokuju.
Citlivost není jenom komplikace na cestě k vysněným výkonům, ale je to především dar, díky kterému máme možnost prožít hezčí život.

Vzdělávám se
V médiích


Citlivé putování
Jedna výprava do lesa s vámi pohne jako tři běžná terapeutická sezení. Poznáte kus sebe, svůj vnitřní prostor – a přírodní skvosty v okolí Prahy.